Někdy to možná vypadá, že mi to psaní a sdílení jde samo, že sednu k počítači a plodím řádky ve velkém. Že múza mi sedí na rameni a čeká na povel. Že Jemná síla ženství se děje tak nějak sama a že mě to nestojí žádnou práci. Jenže není to tak. Za každým příspěvkem je nejmíň hodina práce, napsat článek a upravit ho na web...
Tento článek není můj. Napsala ho moje drahá kamarádka Lusi. Příběh, který se již navždy stal součástí Lusiina (i mého) života, se však může stát každé z nás. I taková věc, jako je ztráta dítěte, totiž patří k životu ženy. Lusi moje, nesmírně tě obdivuji za odvahu a otevřenost s jakou svůj příběh sdílíš. A ještě více za to, jak se s celou...
Být jemná, křehká a zranitelná pro mě po dlouhá léta znamenalo být slabá. Slabý jedinec v přírodě umře, říkala jsem si. Já umřít nechtěla. A tak jsem se manifestovala do role silné ženy – amazonky – která všechno vydrží, všechno zvládne, nejlépe s úsměvem, a když je potřeba, tak se za svojí pravdu i popere. Chlapy jsem měla na háku a celkem slušně jsem je válcovala. V práci...