S příslibem jara zrýt půdu, když je více světla, vysázet semínka, pak o rostliny pečovat, v létě si užívat jejich plodů, na podzim plných skladů, později záhony vyčistit, znovu zrýt a připravit je na období zimního odpočinku. Na zahrádce nám tenhle cyklus života-smrti-života dává smysl, ale ve svých životech často plánujeme proti přírodě. Byla jsem překvapená, kolik sledujících na mém Instagramu a Facebooku...
Je zasněžené lednové odpoledne. Malá spí a já se nemůžu ubránit retrospektivě posledních pár let, co tvořím Jemnou sílu ženství, zejména pak loňského roku, který pro mě byl pracovně velmi výjimečný. ⠀ V lednu jsem měla celkem jasno, jak bude můj pracovní rok vypadat. Trávila jsem skoro celý měsíc v ČR, připravovala jsem se s Markétou Prchalovou na kurz Jsem Tvůrkyně...
„Někdy se mi to udržování ženské energie daří líp a někdy míň,“ svěřila se mi nedávno do e-mailu přítelkyně. „Třeba dneska jsem pro sebe nic neudělala a bylo mi to líto. Hodně jsem pracovala na počítači, abych vše stihla. Večer jsem se pak pohádala s mužem jen z takového divného přetlaku, který jsem v sobě měla. Ale jindy mi to jde krásně. Jdu...
Slunovrat Drží se mě takový zvláštní nešvar. Vždy chci napsat nějaký pěkný příspěvek k přechodovému svátku v Kole roku… jako třeba k Letnímu slunovratu. Jenže skoro nikdy to nestihnu. 🙂 Prožívám si tyhle milníky tak nějak po svém, uvnitř. Někdy zvládnu udělat rituál, jindy ne. Většinou to není ani v ten konkrétní den, ale pár dní před nebo po… Vnímám...
Někdy to možná vypadá, že mi to psaní a sdílení jde samo, že sednu k počítači a plodím řádky ve velkém. Že múza mi sedí na rameni a čeká na povel. Že Jemná síla ženství se děje tak nějak sama a že mě to nestojí žádnou práci. Jenže není to tak. Za každým příspěvkem je nejmíň hodina práce, napsat článek a upravit ho na web...