Přání všem divokým sestrám

Drahé ženy, sestry,

včera v 17:15 nastala jarní rovnodennost. Bod, kdy je světlo a tma v rovnováze. Nejenom v přírodě, ale i v nás samotných. Přesně v tento čas to přišlo i na mě. Tma vystrčila růžky.

V závěru letní části instruktorského kurzu v zážitkové pedagogice, který jsem loni úspěšně absolvovala, jsem dostala nádherné zpětné vazby od mnoha služebně starších instruktorů. Mezi všemi těmi krásnými větami, které mě chvílemi až dojímaly, se objevily dvě podobné zpětné vazby a zněly zhruba takto:

„Když jsi ve své síle, je s tebou radost spolupracovat, ale když jsi unavená, je to peklo!“

Svatá pravda. Na „instruktoráku“ i v loňském roce jsem se o tom několikrát přesvědčila.

Včera už jsem kolem páté odpolední po událostech uplynulého dne  unavená byla. A tak jsem neochotně přijímala další pracovní úkoly, mračila se do počítače a ze všeho nejvíc si přála být zachumlaná pod peřinou, aby na mě nikdo nemluvil. Ještě několik hodin jsem však koupala ve své temnotě, potlačovala bublání a po návratu z práce jsem na toho, koho jsem ještě dopoledne zahrnovala láskou, vybouchla ve velkém.

Asi existuje nějaká zvláštní zákonitost mezi našimi blbými náladami a milovanými lidmi, kteří vybuchnutí většinou odnesou.

Možná jste i vy včera ucítily volání temné stránky své osobnosti, která si vyměňuje službu se světlem v nás. Chci vám k tomu říct, že je to v pořádku a není třeba se bát nebo se za to pranýřovat. Jedna část bez druhé totiž nemůže existovat. Je třeba obě strany přijmout a poděkovat za ně. Naučit se je využívat a mít je svým způsobem ráda. V temnotě se totiž skrývá mnoho potenciálu a nečekaného bohatství. Stačí „jen“ sáhnout dovnitř a vytáhnout bubáka na světlo.

Často si do stínu dáváme úžasné věci, vlastnosti a prožitky… jako třeba naší sexualitu nebo ženskost. Je to obrovská škoda, nemyslíte?

Odvahu ke změně nám může dodat období jara, do kterého právě vstupujeme. Hurá! Od teď až do podzimní rovnodennosti se budeme nacházet ve světlé (a teplé) části roku. Taky se tak těšíte? Vládu od své sestry Morany definitivně přebírá Vesna.

Vesna je Bohyně jarního ohně, nových začátků, nového života, nových projektů. Je tvořivou silou, plamenem odvahy, jiskrou inspirace. Dívkou v zeleno-žlutých šatech ušitých z jarní bouřky. Její esence mládí, nespoutanosti a divokosti mě od malička fascinovala. To jsem ještě o nějakých Bohyních a Kole roku neměla ani tušení. Tu nádhernou vůni jara, jiskřivou, vzrušující energii radosti a změny jsem ale cítila. Cítím jí pořád a miluju jí!

Vesna nám do života dodává odvahu a sebedůvěru jít si za svými sny, přinášet do světa naše jedinečné dary, žít své poslání. A to je i moje poselství k vám.

Cokoliv máte chuť ve svém životě změnit, udělejte to.
Právě teď je ideální čas.

Jakoukoli vám Morana v průběhu zimy ukázala temnotu, vezměte jí, spalte jí v ohnivé energii Vesny a přeměňte ji na světlo. Zasejte semínko nového života. Vašeho života. Pokud máte rády rituály a chcete, aby se váš záměr dostal do hmoty a vaše přání tak mělo ještě větší váhu, můžete semínko (cibulku) zasadit doopravdy.

Do květináče s čerstvou hlínou, kterou si vyhrabete na zahradě, vložte semínko (nebo cibulku) své oblíbené květiny či byliny, do kterého předtím vyslovíte své přání nebo záměr. Zakryjte jej zbytkem hlíny, zalijte vodou a pečujte o něj s láskou. Uvidíte, že brzy vykvete.

Já jsem své semínko zasela už v únoru, kdy jsem se rozhodla věnovat se svému poslání – objevovat a rozvíjet v dívkách a ženách sebe-vědomé ženství. Každý den vidím, jak můj záměr kvete. Děkuji vám za to z celého srdce!

Udělejte i vy konečně to, po čem vaše srdce dlouho touží.

A ještě předtím si pusťte tuto píseň. Mám u ní vždy husí kůži!

https://www.youtube.com/watch?v=pbVWRwUdfbQ

Držím vám moc palce.

S vděčností Janita