O sexu v těhotenství se toho na internetu i v moudrých knihách píše celkem dost. Většinou najdete praktické informace o tom, jestli se sex v těhotenství praktikovat smí nebo nesmí, co je dobré pro dítě, jaké polohy máte zvolit a v kterém trimestru máte mít chuti víc nebo míň.
Upřímně, nejsem příznivcem univerzálních rad. Každé těhotenství je jiné, každá z nás je jiná, každý muž i každý pár prožívá období čekání na příchod nového člena rodiny jinak. A že těhotenství díky mnoha hormonálním a tělesným změnám, které se v ženě dějí, častokrát není jen procházka růžovou zahradou ani pro jednoho z partnerů, snad nemusím zmiňovat.
O tom, jak se ženy v těhotenství skutečně cítí, co prožívají, co potřebují, po čem touží a s jakými bubáky se během devíti měsíců potýkají, už toho moc nenajdete.
A tak máte na výběr.
Můžete:
Jsou témata, se kterými ráda zavoláte kamarádce a budete vděčná za její názor. Třeba na… jednorázové nebo látkové plíny? Rodit doma nebo v porodnici? Nebo „Co všechno vlastně pro miminko na začátek potřebuju?“ 🙂
Jenže když je vaším tématem potápějící se partnerská intimita a tím pádem oddálení se jeden druhému v době, kdy nejvíc toužíte právě po opaku, tak se vám s tím ven jít moc nechce.
Stydíte se, cítíte se trapně a zranitelně.
Zkoušíte postupně možnost 1 až 4 a váš pocit frustrace s přibývajícími dny bez milování narůstá. Připadala jste si dosud jako celkem vědomá ženská a víte, že vám to vůbec neprospěje, ale přesto vás neuspokojující milostný stav nutí porovnávat se s jinými ženami.
Na odpovědi tipu:
„Já byla nadržená celé těhotenství, málem jsme zničili postel!“ (kamarádka)
„Milovali jsme se s tátou často, dokonce ještě pár hodin před porodem.“ (máma)
„Doporučuji soulož minimálně jednou denně a po termínu klidně dvakrát.“ (gynekolog)
reagujete se smutným úsměvem na tváři a prohlubujícím se pocitem zoufalství, že jste s mužem nejspíš jediný pár na celém světě, kterému sex v těhotenství drhne.
Štve vás na celé situaci ještě jedna věc. Uvědomíte si totiž váš vlastní dříve zastávaný a několikrát veřejně prezentovaný názor, že ženy, které se svým mužem v těhotenství nespí, prostě nechápete. Teď se v té situaci nacházíte vy sama. S tím rozdílem, že na začátku těhotenství jste nechtěla vy a teď, když je bříško větší, nechce on.
Vesmír vám tuhle zkušenost servíruje a nutí vás si ji prožít do morku kostí proto, abyste pochopila, že soudit něco, co jste sama na vlastní kůži neprožila, je povrchní a troufalé. Za lekci poděkujete. Pár nocí probdíte, párkrát se s mužem pohádáte. A pak vám dojde, že:
Pokud vám něco vadí, máte každou další vteřinu možnost to změnit.
Záleží vám na vašem vztahu. Miminko, které nosíte pod srdcem, bylo zplozeno v lásce během překrásného milování. Víte, jak nádherné a naplňující může intimní spojení s vaším mužem být. Musí tedy existovat cesta ven! A taky že existuje… Jen je dobré si uvědomit jednu věc.
Čekat, že až porodíte, váš milostný život se opět vrátí do stavu, ve kterém se nacházel před těhotenstvím, může být velmi naivní představa. Stát se to samozřejmě může, pak máte vyhráno. Ale vaše nechuť k milování se může bohužel ještě prohloubit např.:
Tuto nechuť může zažívat i váš muž, a to často z velmi sympatických motivů. Třeba o vás bude chtít pečovat a hýčkat vás, starat se o vás jako o květinku, vzhlížet k vám jako k Bohyni a nedokáže si představit, že by vás měl ve stavu, kdy nosíte jeho dítě a stáváte se matkou, penetrovat. Může mít strach o miminko, když je ještě v břiše. Může mít trauma z porodu… prostě důvodů je spoustu.
Je fajn tyto pocity respektovat a netlačit mermomocí na pilu. Nenutit, nevyčítat. Takové jednání většinou vede ještě k většímu zamrznutí. Zároveň je však dobré nemít pauzu v intimitě příliš dlouho. Čím delší je doba, kdy se s partnerem fyzicky nepropojujeme, tím náročnější je pak návrat.
Partnerství bez dlouhodobě živé a naplňující sexuality, vede k neporozuměním, odstupu a časem i k vymizení tolik křehké lásky.
Proto pokud můžete, neodkládejte řešení vaší neuspokojivé milostné situace na neurčito. Nečekejte, že se vše spraví samo. Začněte ji řešit hned.
I mně se to v těhotenství stalo. Naštěstí jsme s mužem našli cestu ven.
Proto jsem se rozhodla tento článek napsat. Věřte, že se mi nepíše úplně snadno. Objevují se mezi mými čtenáři lidé, kteří jakékoliv sdílení z oblasti mého intimního života berou jako senzaci a pak o ni rádi veřejně mluví. Pro ně ale nepíšu. Píšu pro vás, které se možná právě teď potýkáte s podobným problémem a přejete si tíživou situaci změnit.
"Hlavou vím, že mě máš rád. Říkáš mi to často. Ale potřebuji tvou lásku cítit i tělesně. Teď v těhotenství dokonce víc, než kdy dřív. Musím cítit, že nejsem jenom máma, ale taky žena, po které toužíš. Pomiluj mě, prosím!"
Naše intimita sice zahrnovala občasné masáže (i ty intimní), pravidelné mazání bříška, hlazení, mazlení a každodenní objímání, polibky a slova plná obdivu k mému tělu a lásky ke mně, ale chybělo mi propojení s ním. Toužila jsem ho cítit vevnitř. Potřebovala jsem, aby ke mně jeho láska proudila skrze tělo a doteky, nikoli verbálně z venku.
Chtěla jsem také vědět, kde je problém, proč se našemu splynutí vyhýbá a přiznat, z jakého důvodu jsem to dělala v prvním trimestru já. Museli jsme k sobě být totálně upřímní, sdílet své skutečné pocity a přijmout pocity toho druhého, i když se nám nelíbily. Naslouchali jsme si maximálně pozorně bez výčitek, obviňování, urážení se a braní si věcí osobně. Mluvili jsme srdcem, nikoli z pozice ega.
Dokonce jsme otevřeli téma, které bylo ve vzduchu a se sexem zdánlivě nemělo nic společného. Dost jsem si pobrečela. Sdílela jsem strachy, naštvání i vztek. Do emocí šel i můj muž. Nakonec jsme se objali a leželi jsme beze slov v objetí na gauči desítky minut. Pak jsme vyrazili na procházku do lesa s naší fenkou a už jsme o tom, co mezi námi proběhlo, nemluvili.
Ten večer jsme se krásně milovali a od té doby to děláme často. Vědomě. Občas se k tomu musíme lehce přinutit. Slíbit si, že se dnes budeme milovat a slib splnit. Víme, že:
„Make love“ znamená „dělat lásku“. Tedy pracovat na ní, vytvářet pro ní podmínky. Nikoli čekat, že nám sama zaklepe na dveře ložnice.
Tak tedy, pokud mohu něco pro znovu oživení intimity (nejen v těhotenství) doporučit, jsou to následující, na vlastní kůži odžité body:
Pokud je ve vašem vztahu aspoň drobeček lásky, a já pevně věřím, že je jí tam mnohem více, milostnou krizi překonáte. Nevzdávejte to! Vaše miminko si přeje, abyste byla spokojená. Pro inspiraci doporučuji knihy mé oblíbené autorky Diany Richardson Vědomé milování a Tantrický orgasmus pro ženy. A pokud cítíte, že potřebujete kromě milování zapracovat i na svém ženství, stáhněte si e-book Rozkvétání ženy aneb 7 kroků k (znovu) nalezení vlastního ženství.
Držím vám moc palce!
S láskou
Janita