Pod pokličkou mého výjimečného roku

Je zasněžené lednové odpoledne. Malá spí a já se nemůžu ubránit retrospektivě posledních pár let, co tvořím Jemnou sílu ženství, zejména pak loňského roku, který pro mě byl pracovně velmi výjimečný.
⠀
V lednu jsem měla celkem jasno, jak bude můj pracovní rok vypadat. Trávila jsem skoro celý měsíc v ČR, připravovala jsem se s Markétou  Prchalovou na kurz Jsem Tvůrkyně a pak ho společně s ní i odvedla. Byl super. Měly jsme naplánován nový cyklus kurzů Posvátné tváře ženství, hotové webové stránky, lákavé promo video a nadšené reference. Jenže… nějak se nám do nového běhu účastnice nepřihlašovaly.

Korona tomu vůbec nepomohla a já začala reálně prociťovat, že mé milované kurzy letos (loni) nebudou. Bylo to takový dost smutný, ale v něčem jsem cítila i úlevu. Ty cesty do ČR s malou dcerkou už mě unavovaly, a taky honění se za tím, aby se kurzy naplnily, zaplatily náklady a ještě něco zbylo. Během února mi ale přišla zvláštní vize, kterou jsem si zapsala do deníku takhle:

Měla jsem při procházce lesem jasnou vizi o tom, že můžu být bohatá a dovolit si věci, po kterých toužím. Poznání, nové krajiny, kurzy s učiteli, jejichž knihy čtu, hezké šaty, dárky pro blízké, pro Ladu vše, co potřebuje. Můžu mít dostatek peněz, už na to mám, už to unesu. Věřím, cítím a vím, že to půjde.

V březnu bylo jisté, že kurzy s Markétou rušíme. K rozhodnutí mi pomohl i jeden můj sen zapsaný takto:

Zdálo se mi, že si Kuba našel někoho jiného. Byl o tom maximálně přesvědčený, takový pevný. Choval se ke mně hezky, ale měl jasno. Cítila jsem bolestivý stesk, že ho nemůžu mít, že je svobodný a je jeho volba, jestli se s námi rozhodne být nebo ne. Byla to pro mě velká lekce o lpění a svobodě. A pak mi ráno došlo, že Kuba byl ve snu ztělesněním těch mých kurzů! Něčeho, čeho se musím vzdát, i když je to skvělé, jde mi to a dělám to dlouho, i když je to „moje“. Ale stojí mě to hodně energie a musím je pustit, abych si udělala prostor, pro něco nového. Pro projekty, které budou on-line, budou mi přinášet hojnost a budu se díky nim dál vzdělávat a rozvíjet. Pak může přijít i druhé miminko. A živé kurzy si můžu dělat později, až děti povyrostou anebo jednou za rok, jen tak pro radost…

V březnu jsem se také zúčastnila on-line kurzu s Ingrid Dach “Jak otextovat web“. Její energie, znalosti, lehkost ve vedení, jednoduchost a struktura FB kurzu i strategie prodeje na pozadí mě nadchla. Řekla jsem si, že to přece musím zvládnout taky a v dubnu jsem se do svého první on-line kurzu pustila.
⠀
Jmenoval se Živá žena – Archetyp Milenky, trval měsíc a byl zdarma, výměnou za zpětnou vazbu. Vznikl na základě e-booku, který jsem dva roky sepisovala a který jsem chtěla přetvořit do on-line kurzu. Vzala jsem si z něj téma mně nejvíce blízké a mými sledujícími nejvíce chtěné a „pustila ho ven“. Zúčastnilo se ho cca 250 žen a byly nadšené. Já ale neměla absolutně tušení, co tvoření a vedení takového kurzu představuje. Dávala jsem strašně moc obsahu zdarma, hodiny jsem trávila odepisování na komentáře a stříháním videí a neměla jsem za vší tou dřinou moc vymyšlenou strategii. Jen, co jsem viděla u Inky, a to je vážně jen špička ledovce.
⠀
Byla to obrovská zkušenost, která mě katapultovala do vyššího levelu.
⠀
V květnu už jsem ale padala na hubu a náš rodinný život visel na vlásku. Absolutně jsem netušila, jak pracovat s energií v rámci kampaně a už jsem fakt stříhala metr a těšila se, až vypnu počítač a dám si dohromady tělo. Ale tradááá… prodala jsem v předprodeji následný kurz Živá žena (to jsem ještě netušila, že totálně pod cenou 🙂 ) a vydělala jsem si peníze, které byly v porovnání s živými kurzy úplně někde jinde. Díky tomu jsem se mohla zúčastnit vysněného kurzu Womb Wisdom s úžasnou zpěvačkou Aylou Schafer v mém oblíbeném centru osobního rozvoje tady u nás ve Švýcarsku. Začala jsem naplňovat vizi…

V červnu a červenci jsem sbírala síly a dávala dohromady rozházené puzzle našeho partnerství. To se mi celkem dařilo, než jsem Kubovi oznámila, že zbytek vydělaných peněz investuju do našlápnutého kurzu nejlepší evropské marketingové mentorky Sigrun, u které se učí Inka, a že na druhou polovinu kurzovného si teprve musím vydělat.

Bylo to rozhodnutí z hloubi srdce. Věděla jsem, že je to pro mě dobrá, i když riskantní cesta. Dokonce jsem si od kamarádky Báry – Tarot s Baru nechala vyložit karty. Řekly mi, že dosáhnu toho, co si přeju, oběma cestami. Když vstoupím do zmiňovaného kurzu, moje cesta k cíli bude rychlejší, ale ne jednodušší.
⠀
No jednoduché to nebylo. Kuba byl děsně naštvanej. Ani ne tak kvůli těm desítkám tisíc, které kdyby se mi nepovedlo vydělat, zaplatí on, ale hlavně kvůli tomu, že SOMBA začínala na naší dovolenou, a taky proto, že už si pomalu přál další miminko a já mezi nás (zase) postavila práci.
⠀
Byl v emocích a já mu tudíž nebyla schopná vysvětlit, že ty své kroky mám hluboce promyšlené. Že si chci zastabilizovat podnikání, než se podruhé stanu mámou, a už nechci spoléhat na stát a usmrkanou mateřskou, kterou mi v létě, protože žiju ve Švajcu, stejně vzali. Že už prostě chci žít jinak, že můžeme mít (a už máme) fakt krásnej život a v něm vnitřní, ale i vnější hojnost. Že je to v pořádku, že si to zasloužíme, že je jí tu na světě pro nás všechny dost.
⠀
Inu, začala SOMBA a já chvíli na to rozjela druhý kurz zdarma. Tvořila jsem ho hodně i pro sebe a dařilo se mi v něm mít lehkost a radost. Pomohla mi i ta strategie na pozadí. Vlastně jsem jen kopírovala kroky, které nám Sigrun radila a… ono to vycházelo. Kurz se jmenoval Umění plynout a přihlásilo se do něj magických 666 žen :). To už bylo skoro 3x tolik, než na jaře!

⠀
V srpnu jsem tedy plynula kurzem a užívala krásné zpětné vazby a podporu. To mi pomáhalo, protože Kuba byl na Sombu pořád alergickej. Kromě toho mě nabíjelo slunce a chvíle s Ladou u jezera. V závěru měsíce mě čekal prodej Živé ženy, a tam už mě lehkost trochu opouštěla. Pamatuji si, jak jsem tou dobou dělala rozhovor o seberealizaci s drahou Verunity, která v něm povídala právě o té lehkosti a že pak prodeje jdou „samy“.

Jenže já si na sebe vytvořila tlak, že si musím vydělat na Sombu. Zpětně vnímám, že to bylo cítit, ale i tak jsem to dokázala. Ustála jsem si hodnotu toho, co předávám a vydělala jsem dvakrát víc než stála celá Somba.
⠀
I Kuba nakonec zjihnul. Když jsem ho slyšela vyprávět kamarádům u vína o mé on-line cestě, měla jsem slzy v očích.

Koncem léta začala Lada chodit do školky. Jen tři hodiny po dvě dopoledne. Potřebovala jsem víc času na práci a přišlo nám dobré, aby se začala integrovat mezi místní děti a pomalu nasávat švýcarštinu. První týdny pro nás obě ale byly peklo. Pukalo mi srdce, když jsem ji opouštěla brečící. Měla jsem výčitky a pochyby, zda jsme se rozhodli správně.

Pomáhalo nám hodně kojení a taky to, že jsme si o školce povídali a chodili tam na děti mávat i v jiné dny. Bylo to pro mě těžké, ale hodně růstové. Svůj čas na práci jsem i díky tomu začala maximálně využívat.
⠀
Září se nesly v duchu příprav na kurz. Hlavně technicky. Učila jsem se, jak se dělá členská sekce, natáčela jsem úvodní videa a chystala první lekce. Vše za pochodu. Do toho jsem si zkusila svůj první webinář. Byl to pro mě obrovský výstup z komfortu – směsice strachu a vzrušení. Ale věděla jsem, že přesně o tom (nejen) on-line podnikání je. Nakonec jsem z té živé energie během webináře byla nadšená. Prodala jsem ještě dvě místa v kurzu a počet Živých žen se uzavřel na krásných 66. 🙂
⠀
Dalších 10 týdnů mělo celkem jasnou strukturu. Od pondělí do čtvrtka jsem skládala program na další týden, ve volných chvílích jsem pečovala o účastnice ve FB skupině, v pátek se s nimi potkávala na ZOOMu, o víkendu jsem natáčela audia a videa. V neděli jsem to pak všechno stříhala, psala texty a dávala do členské sekce. Často do 2-3 ráno.

⠀
Měla jsem svoje nabíjecí chvilky. Hlavně při procházkách v lese, při tanci nebo večer ve vaně :). Občas jsem si stihla zacvičit a přitulit se Kubovi, ale popravdě jsme toho času na sebe moc neměli. Často jsem si vyměňovali Ladu ve dveřích, on odcházel do práce, já přestávála pracovat. Zbytek energie nám schramstla péče o psa a domácnost.
⠀
Tvoření kurzu mě moc bavilo a naplňovalo, účastnice byly úžasné, kurz moc dobře fungoval. Ovšem já cítila, že potřebuji víc sytit sebe… že tohle tempo už dlouho nezvládnu. Ještě když jsem se po nocích vzdělávala v kurzech úžasné Mariny Guadalupe z Brazílie.

Tenhle pocit mi potvrdilo mé tělo, které mě týden před koncem kurzu přibilo k posteli… Tam v peřinách a potu mi došlo, že mám svoje limity. Jedna věc je chtít a druhá moct. A tak jsem vzala telefon a „svým ženám“ v kurzu nahrála video o tom, jak mi je, že následující zoomy rušíme a že se mají vzít týden volno na odpočinek a dodělání cvičení. Nemoc si mě nakonec vzala na dva týdny.
⠀
Bála jsem se, že si o mně účastnice budou myslet, že jsem padavka… ale opak byl pravdou. Byla jsem zahrnuta podporou a pochopením. Tělem i duší mi projela vlna úlevy, že si nemusím na nic hrát a můžu si dovolit žít, to co učím. Poslouchat své potřeby, následovat signály těla, být autentická, být křehká… zkrátka jemně silná ženská.
⠀
Začala jsem se uzdravovat. Tlak povolil a znovu ke mně přišla lehkost.⠀

Přehodnotila jsem produkt pro účastnice, které se mnou budou chtít po skončení Živé ženy pokračovat ještě více do hloubky, a přizpůsobila jsem ho svým časovým a energetickým možnostem. Neměla jsem absolutně žádná očekávání. Když se další kurz nenaplní, říkala jsem si, budu mít víc volna. A když ano, budu mít kolem sebe kruh úžasných žen, se kterými se budeme vzájemně podporovat a inspirovat a já si vedení a tvorbu programu na maximum užiju.

Jak myslíte, že to dopadlo? 21 žen se mnou pokračuje dál v půlročním programu, je to boží a v létě nás čeká živé setkání. Jen tak pro radost 🙂
⠀
Prosinec jsem si frčela na online detoxu a sytila se momenty s rodinou. Na slunovrat jsme dělali společný rituál, kdy jsme přivolávali duši dalšího miminka. Jestli jsme byli vyslyšeni, o tom až někdy příště. A taky o důležitých uvědoměních, se kterými vstupuju do letošního roku… ta s vámi chci na Facebooku, Instagramu a nově taky na Clubhousu sdílet už brzy.
⠀
Děkuju za přečtení mého příběhu. ♥️ Věřte, že dokážete vše, co si přejete… ale nezapomeňte u toho na radost a lehkost a dbejte stejnou měrou na sycení VŠECH oblastí, které roztáčí vaše kolo života.

S láskou. Janita