Blog od srdce do srdce
Včera jsem měla krizi. Den obrácenej naruby. Málo spánku (to hlavně), všude nepořádek (prosím vás, vy stíháte uklízet s malými dětmi?) a v hlavě spousty myšlenek, co je potřeba udělat, než příští víkend začne kurz Jsem Královna. Mám to tak vždycky před důležitou akcí. Je to taková směs stresu a těšení se, která mi dřív, když jsem ještě nebyla...
Slunovrat Drží se mě takový zvláštní nešvar. Vždy chci napsat nějaký pěkný příspěvek k přechodovému svátku v Kole roku… jako třeba k Letnímu slunovratu. Jenže skoro nikdy to nestihnu. 🙂 Prožívám si tyhle milníky tak nějak po svém, uvnitř. Někdy zvládnu udělat rituál, jindy ne. Většinou to není ani v ten konkrétní den, ale pár dní před nebo po… Vnímám...
4.4.2019 to bylo přesně 6 měsíců, co jsem pro Janitku napsala článek s názvem Život je ohromný zázrak a dar bez ohlednu na to, jak dlouho trvá. Je to článek o mém chlapečkovi jménem Luchi, který se právě 4.4.2018 narodil a po 9ti dnech se 13.4.2018 odebral šéfovat mi to ze shora. Než budete pokračovat ve čtení, asi by bylo...
Někdy to možná vypadá, že mi to psaní a sdílení jde samo, že sednu k počítači a plodím řádky ve velkém. Že múza mi sedí na rameni a čeká na povel. Že Jemná síla ženství se děje tak nějak sama a že mě to nestojí žádnou práci. Jenže není to tak. Za každým příspěvkem je nejmíň hodina práce, napsat článek a upravit ho na web...
Dnes je to měsíc, kdy jsem poprvé v náručí držela bytost, která téměř 10 měsíců bydlela a rostla v mém těle. Po čtrnácti hodinách přívalových vln kontrakcí, v mohutném porodním závěru mé tělo otevřelo bránu zrození a ona jí s lehkostí prošla. Voňavá a droboučká, nádherná a silná. Holčička jménem Lada. Tomuto okamžiku předcházelo dlouhé čekání a odolávání tlaku ze stran zdravotnických pracovníků i nedočkavého okolí....