Autor Jana Urbanová

O autorovi

Miluju, jak ženám září oči, když se vrátí "domů". Když se v kruhu cítí přijaté, podpořené a živé. Ženskými kruhy jsem provedla více než 6000 žen a pořád nemám dost. :) Mám totiž vizi: každá žena má svůj kruh, podpůrnou síť, svůj kmen. Proto také předávám své know-how odvážným líderkám a učím je, jak bezpečně a barvitě vést ženské kruhy, jak poskládat dramaturgii i upřímný marketing, jak pracovat se skupinou i se sebou jako průvodkyní a taky... jak vynést na světlo a ocenit své dary... tak, aby bylo vedení kruhů  naplňujícím živoBYTÍm. Kromě toho provázím konstelacemi a rituály.  Ve své práci s klientkami kombinuji nejrůznější prožitkové techniky podporující přirozenou inteligenci těla, volání srdce a hlas duše. Předávám hodnotné informace, inspiruji svou vášní pro tanec a zpěv, šířím ženskou spiritualitu a lásku k Matce Zemi. Je pro mě důležitý osobní přístup a kvalita. 

Proč spolu nespíme?

Tak jo, odhodlala jsem se k intimní zpovědi. Dneska budu psát o sexu. O tom, když sex není. O tom, když sex je, ale nemáme z něj potěšení. O vášni, stereotypu, bolesti. O zjištění, že když jednou vyzkoušíte, jak hluboká a krásná může být cesta lásky (a tantry), už nic jiného nechcete. O tom, jak může být pro naše partnery těžké opustit zažité zkušenosti z konvenčního...

Přání všem divokým sestrám

Drahé ženy, sestry, včera v 17:15 nastala jarní rovnodennost. Bod, kdy je světlo a tma v rovnováze. Nejenom v přírodě, ale i v nás samotných. Přesně v tento čas to přišlo i na mě. Tma vystrčila růžky. V závěru letní části instruktorského kurzu v zážitkové pedagogice, který jsem loni úspěšně absolvovala, jsem dostala nádherné zpětné vazby od mnoha služebně starších instruktorů. Mezi všemi...

Ta mě štve! O čem my holky moc nemluvíme?

Měla jsem období v životě (a není to zase tak dávno), kdy jsem se přistihla u pocitů, o kterých my ženy moc nemluvíme. Mrzutost, brblání, pomlouvání, žárlivost a trochu i závist. Styděla jsem se za ně, ale patřily ke mně. Pramenily z mé hluboké, nahromaděné vnitřní nespokojenosti, jejímž důvodem byla především neživá, neradostná a téměř úplně potlačená sexualita. Sexy ženy, ve kterých proudí život,...

Deník vděčnosti a nádherný život

Bylo mi třináct, když jsem si začala psát svůj první deník. Byl jím docela obyčejný sešit s tvrdými deskami fialové barvy, který mi tenkrát některý z rodičů přinesl z erárních kancelářských potřeb z práce. Dnes jich mám v knihovně okolo dvaceti. Mají různé obaly, tvary i rozměry. Píšu si je nepřetržitě už 21 let. Nejsou to doslova deníky, spíš občasníky. Jsou v nich...

Zimní píseň aneb jaký byl rok 2017

Tento příspěvek na blog píši po dlouhých dvanácti měsících, během kterých můj web zažil dvakrát klinickou smrt (když mi ho hostingová firma opakovaně vypla) a poté znovuzrození (když jsem konečně zaplatila doménu). Mé nepřispívání však odpovídá spíše zběsilému tempu, jež jsem si vloni pro svůj život dobrovolně zvolila. O tom a taky o lásce, tichu, zimě a životu bude tento příspěvek. Rok 2017 byl krásný...