Příběh kavárny
Na začátku byla…
Flavia. Jedna z žen, která zásadně ovlivnila můj život. Soulmate. Perkusionistka z Ria, která se ve třiceti letech rozhodla zkusit štěstí v Evropě a shodou náhod si pro svůj plán vybrala Českou republiku. Potkala jsem ji v Praze o pár let později, kdy už zde měla vybudované zázemí a vedla svou vlastní kapelu Batukatum. Stala jsem se její manažerkou a taky partnerkou. V roce 2011 jsme dostaly nabídku odehrát dva velké koncerty v Columbii.
Znamenalo to okamžitě se rozhodnout a v podstatě ze dne na den odletět do Rio de Janeira.
Tam rozšířit kapelu o další muzikanty, každý den mít zkoušky, sehnat tanečnice (v době karnevalu téměř nemožné), probrečet noci, protože se mnou NIKDO kromě Flávie nemluvil anglicky, naučit se během 3 měsíců portugalsky, oprášit španělštinu, několikrát se účastnit jednání v Bogotě…. a tak dál. Chtěla jsem výzvu, měla jsem jí. 🙂 Všechno nakonec dopadlo dobře. Koncerty byly úspěšné a my jsme zpět do Prahy odlétaly s tím, že se chceme brzo vrátit. Flávia na trvalo a já chci v tomto nejkrásnějším městě na světě spolu s ní zkusit žít.
Ale čím se tam živit? Co dělat? A pak se zrodil nápad. „Co kdybychom v Riu založily kavárnu?“. Ulice Ria byly tou dobou plné obchodů, barů, hudebních klubů, bister, pouličních prodavačů a turistů. Ale na dobrou kavárnu, kde budete chtít trávit čas, jste narazily zřídkakdy a nebo vůbec. Kdyby v nabídce bylo ještě něco víc než jen dobré kafe, třeba kvalitní jídlo, koncerty a výstavy, bylo by to báječné. Hm. Takže plán byl. A čekala nás realizace.
Jenže… život moc nemá rád plány.
S Flávií jsme se rozešly. A ještě mi zemřel táta. Domeček z karet byl ta tam a sny nahradila tvrdá realita. Vyrovnávala jsem se s dvěma životními ztrátami. Bylo to těžké a smutné období. Avšak zpětně hodnotím, že bylo pro mě naprosto zásadní. Zatoužila jsem totiž zapustit kořeny v České republice a zkusit „dělat na sebe“, jak mi táta vždycky radil a přál. Najednou už jsem neměla potřebu utíkat a žít jinde… chtěla jsem něco vybudovat tady. Zamilovala jsem se znovu do české krajiny. A do Ria jsem nakonec neodletěla.
Nicméně Flávia se našeho snu nevzdala. Našla kavárně jméno a rok tvrdě pracovala na jejím otevření. Vznikla Gaia Art & Café – okouzlující kavárna nedaleko pláže Leme nabízející výbornou kávu, vegetariánské jídlo, bio produkty a propagující zdravý životní styl.
Je to také prostor pro koncerty, výstavy, kulturní akce, diskuze, workshopy… První výstavu zde měla naše společná kamarádka, malířka a antropoložka, Lusi, o níž se určitě ještě někdy zmíním. Gaia je bohyně země a celá filosofie kavárny se s jejím odkazem pojí.
Gaia art & café spolupracuje s farmáři a producenty bio kávy a potravin, jde v duchu permakultury a zodpovědnosti k naší planetě. Spojuje lidi podobného ražení. Tepe v srdci Ria už několik let. A Flávii se hrnou nabídky na její rozšíření a další spolupráce.
V červnu 2016 se Flávia objevila v Praze. Zdál se jí sen o tom, že zde má kavárnu… 🙂 A co já na to? Druhá šance se neodmítá. Jsem přesvědčená o tom, že to všechno mělo takhle přesně být.
Zakládáme s parťačkou Lenkou Gaia Art & Café Prague. Na konci listopadu letíme do Ria, abychom naplánovaly jednotlivé kroky. Sejdeme se producenty a dodavateli, navážeme nová partnerství, začneme s realizací našeho dalšího snu.
… a jak to bylo dál?
Příběh kavárny pokračuje a děje se právě teď. Brzy vás zvu na kafe. 🙂
